Zdeněk Grygera
Běžel jsem slavit před prázdný sektor
Bývalý reprezentační obránce se narodil v Přílepech, s fotbalem začínal v Holešově a přes Zlín putoval do Drnovic. Tam prožil v roce 1998 premiéru v nejvyšší domácí soutěži a zde také v utkání s Libercem zaznamenal svou premiérovou ligovou branku. Po dvou sezonách strávených v drnovickém klubu se stěhoval na Letnou.
Ačkoli zájem o něj projevila i konkurenční Slavie, on se rozhodl pro rudý dres. Následoval raketový vzestup. Dva domácí mistrovské tituly, stříbro a zlato z evropského šampionátu jednadvacetiletých a pravidelné pozvánky do seniorského národního týmu, kde se gólově uvedl v Paříži v únoru 2003, dalekonosnou ranou v přátelském utkání s Francií.
„Na to se nedá zapomenout. Myslím, že dokonce i lidi, kteří mě třeba dlouho neviděli nebo mě třeba vůbec nezaregistrovali, si tenhle gól vždycky vybaví a připomínají mi ho," vzpomíná na dnes již legendární trefu.
Nejvýraznějšího úspěchu s národním mužstvem dosáhl v roce 2004, kdy dokráčel s týmem až k bronzovým medailím. Ve stejné sezoně, už v dresu nizozemského Ajaxu, získal další ligový triumf. Vrchol jeho kariéry pak představovalo čtyřleté angažmá v italském Juventusu Turín, kde působil spolu se záložníkem Pavlem Nedvědem.
Závěr své bohaté kariéry strávil v anglickém Fulhamu, kde se také kvůli vleklým zdravotním problémům rozhodl v prosinci 2012 s dráhou profesionálního fotbalisty rozloučit.
Dnes se mimo jiné podílí na trénování holešovské přípravky, kde hraje i jeho syn. „Prožívám to samozřejmě hodně. Je to možná těžší, než být na tom hřišti. Ale věnujeme se tomu, pomáhám klukům s tréninky, jezdíme po zápasech a po turnajích. Jsou to ještě malí kluci, nejdůležitější je, aby je to bavilo."
Další příběhy
Rudolf Skácel
Rudolf Skácel: Slavia a Hearts jsou dva kluby, kterým budu fandit do konce života
Není možné popsat příběh Rudolfa Skácela pouze v několika řádcích. Ligovou soutěž hrál v Česku, Francii, Řecku, Skotsku, Anglii a Německu. Kromě startů za reprezentační A tým vyhrál se lvíčaty EURO 2002. V necelých 40 letech stále válí na nejvyšší úrovni. Klasik by se zeptal: "Kdo z vás to má?"
Petr Rada
Dát dva góly mistrům světa byl zážitek
Dosáhl jsem toho, co jsem si jako mladý hráč vysnil, a nebylo to tím, že jsem měl hodně talentu, ale tím, že jsem si to vydřel. Tak vzpomíná na aktivní kariéru Petr Rada, bývalý skvělý obránce Dukly, bývalý trenér reprezentace a současný fotbalové Příbrami. Vrchol prožil na Strahově proti mistrům světa z Itálie v kvalifikaci EURO 1984. Dal oba góly vítězů. „Na každé reprezentační utkání vzpomínám s velkou pokorou a úctou.“
Michal Horňák
Na fotbal mě jako první přivedla maminka
Ve Spartě získal deset ligových titulů. Poměrně dost na to, že se mu před prvním tréninkem na Letné rozklepala kolena. „Stejně, jako když mě maminka přivedla v sedmi letech na stadion Zbrojovky Vsetín,“ usmívá se bývalý obránce Michal Horňák, vicemistr Evropy 1996, bronzový účastník Poháru FIFA 1997 a pravidelný hráč Ligy mistrů.
Patrik Schick
Odchod do Itálie byl risk, který se povedl
Mladým českým fotbalistům bývá mnohdy vyčítáno, že se bez výrazných zkušeností z domácí soutěže bezhlavě vydávají do zahraničních klubů. Tuhle cestu si vybral i bývalý útočník pražských celků Sparty a Bohemians Patrik Schick a dnes svého kroku coby útočník římského AS nelituje.