Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Tomáš Jun

Černé od škváry nás autobusák nebral

Útočník Tomáš Jun začínal s fotbalem v pražských Hlubočepích, a jeho kariéra nabrala strmý vzestup. Poté, co prošel mládežnickými výběry Sparty, se již v šestnácti letech dočkal debutu v prvním mužstvu, o rok později pak dokonce nakoukl do nejslavnější klubové soutěže světa, Ligy mistrů. „Každý fotbalista když vyrůstá, tak o tom sní. Hrát Ligu mistrů, dát tam góly. Mně se tohle všechno podařilo, k tomu není co dodat. To si pamatujete do konce života,“ říká.

V rudém dresu působil až do roku 2005, kdy odešel do tureckého Trabszonsporu a z něj na hostování do Besiktase, se kterým dokázal získat tamní pohár. „Když se vyhraje, tak tam je člověk za boha. Ale nedej bože, když to nevyjde. To pak zase přijde na řadu ta odvrácená tvář. To jsem tam taky zažil," vzpomíná na své turecké angažmá.

Z Turecka se pak vrátil zpět do Sparty a poté z Teplic dvakrát po sobě putoval do Rakouska, nejprve do Altachu, a později do vídeňské Austrie, kde po ročním hostování podepsal dvouletý kontrakt, který se dočkal prodloužení, a Jun tak setrval v hlavním městě Rakouska pět sezon. S týmem získal ligový titul a postoupil s ním do hlavní fáze Ligy mistrů.

Dařilo se mu i na reprezentačním poli. Postupně prošel všemi mládežnickými národními výběry a v roce 2002 se s jedenadvacítkou stal mistrem Evropy. V seniorské reprezentaci pomohl v roce 2005 gólem k porážce Finů a tady i k následnému postupu na MS, kterého se sám však nezúčastnil. V národním týmu odehrál deset zápasů.

Další příběhy

Luděk Stracený

Halfvolejem jsem trefil šibenici

Dvakrát se Spartou vyhrál titul (1998 a 1999) a dodnes říká: „Bez fotbalu bych nemohl žít. Navíc ve Spartě, to je pro mě nejkrásnější pocit.“ Někdejší záložník a útočník Luděk Stracený si dobře vybavuje i první gól, který dal doma proti Drnovicím. „Trefil jsem halfvolejem šibenici. Byl to takový můj normální gól,“ smál se hráč, jenž si vyzkoušel i jeden zápas za českou reprezentaci. Ta branka pro něj byla tehdy srdeční záležitostí, věnoval ji těžce nemocnému tatínkovi…