Lukáš Budínský
Mým snem je Liverpool
Další medailonek náleží hráči Mladé Boleslavi Lukáši Budínskému, který se přes prvoligové štace v Bohemians a Karviné přesunul do města aut.
V kolika letech a kde jsi začínal s fotbalem a kdo tě k němu přivedl?
Začínal jsem na Slavii, když mi byly čtyři nebo pět let. K fotbalu mě přivedla mamka.
Jak vzpomínáš na své fotbalové začátky?
Konkrétně si nevzpomenu, ale začínal jsem právě na Slavii za jednou z branek, vedle byla ještě dřevěná tribuna a škvárový ovál.
Jak pokračovala tvoje cesta ze Slavie až do první ligy?
V mladších žácích jsem ve Slavii cítil, že asi tolik hrát nebudu, tak jsem šel na hostování na půl roku na Háje. Z Hájů si mě vytáhli do Bohemky, kde jsem přes dorost a B-tým nakoukl na první zápas do první ligy pod trenérem Hoftychem. Pak jsem již byl trvale v Áčku Bohemky.
Vzpomeneš si na svůj ligový debut?
Hráli jsme proti Teplicím a šel jsem na hřiště asi na dvacet vteřin, protože si pamatuji, že jsem přišel na hřiště a byl hned konec. Skončilo to, myslím, 1:1.
Na který zápas kariéry nejraději vzpomínáš?
Nejraději vzpomínám na nedávný zápas na Spartě, kdy jsme s Karvinou na Letné vyhráli 3:1.
Vzpomeneš si na svůj první ligový gól?
Vzpomenu, byl totiž trochu náhodný. Měli jsme trestňák kolem půlky a já centroval do vápna a proskákalo to až na zadní tyč. Dal jsem ho Martinovi Berkovcovi, zápas jsme sice prohráli 1:3, ale i tak jsem za něj byl rád.
Vybavíš si svůj nejhezčí a nejdůležitější gól v kariéře?
Každý gól je pro mě hezký, takže nevím, který bych vybral jako nejhezčí, těžko říct. Nejdůležitější ale asi teď proti Spartě, kdy jsme vyhráli s Mladou Boleslaví 4:3, kdy jsem vítězný gól vstřelil v nastavení.
Na jakého spoluhráče nejraději vzpomínáš?
Těch je více. V Bohemce to byl třeba Marek Nikl, v Boleslavi zase Marek Matějovský. Tito kluci toho mají hodně za sebou a byla pro mě čest si s nimi zahrát.
Po poměrně úspěšném působení v Karviné jsi přestoupil do Mladé Boleslavi. Jak k tomuto přestupu došlo?
S Mladou Boleslaví jsem byl v kontaktu již delší dobu, vše se domluvilo ale až po skončení smlouvy v Karviné.
Bereš tento přestup jako posun dopředu?
Určitě ano, dá se říct, že celou dosavadní kariéru jsem vlastně hrál o záchranu. S Boleslaví jsou ty cíle určitě vyšší a tlak na výsledky větší. Určitě je to krok dopředu.
V Karviné jsi byl klíčovou postavou, v Mladé Boleslavi si však budeš muset svou pozici vybojovat. Jaké bylo sžít se s novou úlohou v týmu?
Je to určitě náročnější a pracuji na tom. Určitě tam jsou ještě rezervy, ale snažím se být co nejvíce prospěšný týmu, ať už přihrávkami nebo góly.
Jak ti ve srovnání s Karvinou nebo Bohemians vyhovuje herní styl Mladé Boleslavi?
Rozestavení je jiné a je to více ofenzivní. S útočníky je jednodušší hrát, prakticky jakýkoli balón, který dostanou do vápna, promění v gól.
Máš nějaké fotbalové sny?
Nejraději bych si zahrál v Liverpoolu, ale to je samozřejmě sen, který se mi asi nikdy nesplní. V týmu bych si vždy chtěl zahrát se Stevenem Gerrardem a nyní s Cristianem Ronaldem.
Co pro tebe znamená fotbal?
Fotbal pro mě znamená radost ze hry, snažit se vyhrát každý zápas a dělat radost druhým.
Co pro tebe znamená gól?
Gól pro mě znamená obrovské emoce. Je to něco krásného a vždycky z toho mám velikou radost.
Další příběhy
Martin Pospíšil
Proti Kodani v Evropské lize jsem gólem rozhodl o postupu
Martin Pospíšil ve fotbale málokoho převyšoval vzrůstem, ale i se 178 centimetry to dotáhl až ke třem startům za reprezentaci a vítězství v Českém poháru. Jablonecký záložník rád vzpomíná na klíčový gól v Kodani v Evropské lize, ale vybavuje si i úplné začátky ve vesnici Bělkovice: „Přišel jsem na trénink a všichni byli asi o pět let starší a o metr větší. Jedna dávná trefa padla po rohovém kopu. Jak jsem byl malý, starší spoluhráč mě vzal v podpaží, vyhodil mě a já dal hlavičkou gól.“
Štěpán Vachoušek
Baník může jezdit klidně každý týden
Štěpán Vachoušek Stál u největších úspěchů české fotbalové reprezentace v novém tisíciletí. Je mistrem Evropy do 21 let a se seniorským národním týmem získal bronzové medaile na Euru 2004 v Portugalsku.
Ladislav Škorpil
Slabší nohou jsem z první trefil šibenici vlastní brány
Jako trenér zažil Ladislav Škorpil atmosféru čtvrtfinále Poháru UEFA a mistrovské oslavy s Libercem, ovšem hodně si cení i jiného výsledku. „Je třeba se ptát, jestli je větší úspěch vyhrát titul s Libercem než zachránit Hradec ve federální lize,“ vysvětluje bývalý kouč mládežnických reprezentací a také Dukly a Dunajské Stredy.
Tomáš Řepka
K fotbalu mě přivedly tety
Gólům spíš zabraňoval, ale občas se mu zadařilo i na druhé straně. Tomáš Řepka nejvíc vzpomíná na trefu proti Teplicím, protože znamenala pro Spartu titul. „Pro mě byl každý gól úspěch. Vždycky jsem si říkal, jestli je to vůbec možné. Občas jsem si to uvědomil až za minutu, že mě všichni plácají a lidi řvou,“ vysvětluje bývalý obránce reprezentace, West Hamu či Fiorentiny.