Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Jaroslav Šilhavý

S Drulákem jsem vedl tabulku střelců

Jako hráč je rekordmanem v počtu prvoligových startů, když jich za 20 let své kariéry nasbíral hned 465. Postupně oblékal dres Plzně, Chebu, Slavie Praha a Viktore Žižkov.

Na svém kontě má i čtyři starty v reprezentaci. V roce 1999 sice pověsil kopačky na hřebík, ale u fotbalu zůstal a jako trenér dosáhl největších úspěchů s týmem Slovanu Liberec, který v roce 2014 dovedl mezi nejlepších 32 týmů Evropské ligy. „Když jsme s Libercem dávali góly týmům jako Udine nebo Sevilla, tak ty emoce byly asi ještě trochu jinde, než když je to „jen“ ligový zápas,“ říká.

Sport je ale o výzvách, a tak se v témže roce odhodlal k odvážnému kroku, když zamířil na lavičku regionálního rivala z Jablonce, se kterým momentálně v české nejvyšší soutěži opět útočí na postup do evropských pohárů.

I přesto, že většinu svého času se nyní věnuje fotbalu již jen teoreticky, přiznává, že občas se ještě na trávník zlákat nechá. „Ještě před dvěma lety jsme tu hráli jako stará garda reprezentace proti Chotěšovu. Nějaký gól ještě občas vstřelím, takže věřím, že když zdraví bude sloužit, tak se ještě sem tam trefím.“

Další příběhy

Václav Němeček

Gól proti Barceloně mi pomohl k přestupu do Francie

Šestkrát vyhrál domácí ligu se Spartou. S reprezentací to dotáhl až do čtvrtfinále mistrovství světa v Itálii, ale první gól v národním dresu vstřelil Václav Němeček až v kvalifikaci EURO 1992 proti Francii. V Bratislavě před 41 tisíci diváků. „Do střely se mi vrhnul Manuel Amoros, míč tečoval a ten vysokým lobem skončil za zády brankáře. Pak nám ale dal dva góly Jean-Pierre Papin a prohráli jsme 1:2,“ ohlíží se vicemistr Evropy 1996.

Martin Pospíšil

Proti Kodani v Evropské lize jsem gólem rozhodl o postupu

Martin Pospíšil ve fotbale málokoho převyšoval vzrůstem, ale i se 178 centimetry to dotáhl až ke třem startům za reprezentaci a vítězství v Českém poháru. Jablonecký záložník rád vzpomíná na klíčový gól v Kodani v Evropské lize, ale vybavuje si i úplné začátky ve vesnici Bělkovice: „Přišel jsem na trénink a všichni byli asi o pět let starší a o metr větší. Jedna dávná trefa padla po rohovém kopu. Jak jsem byl malý, starší spoluhráč mě vzal v podpaží, vyhodil mě a já dal hlavičkou gól.“