Antonín Panenka
Trefil jsem zahrabanou korunu
Nebýt jeho táty, možná by se nikdy jméno Antonína Panenky na fotbalových trávnících neproslavilo.
„Takovým mým patronem a prvním trenérem byl můj táta, který fotbalu strašně fandil a díky němu jsem já za víkend viděl minimálně pět, šest zápasů, protože od soboty do neděle jsme chodili na nejrůznější ligová utkání, ale i nižší soutěže. To pro mě bylo velmi poučné, protože jsem viděl, jak ti kteří hráči řeší určité situace," říká mistr Evropy, odchovanec a dlouholetý hráč pražských Bohemians, Rapidu Vídeň, ale také střelec sedmnácti branek v československé reprezentaci.
Rozhovor: "Svůj první gól jsem napůl dal i nedal."
S fotbalem začínal právě v Ďolíčku a v zelenobílém dresu odehrál vůbec nejvíce zápasů své aktivní kariéry, která trvala až do jeho pětačtyřiceti let. Po jejím ukončení a návratu do Česka, se stal asistentem trenéra a poté funkcionářem vršovického klubu.
Je držitelem Ceny Václava Jíry a v roce 2008 mu prezident republiky udělil Medaili za zásluhy I. stupně. Není v českých a československých fotbalových dějinách slavnější branky, než je právě jeho vítězná penaltová trefa z finále mistrovství Evropy 1976 proti Německu v Bělehradě. Podle způsobu jejího provedení se jí ve světě začalo říkat „Panenka kick".
„Na to se mě lidé hodně ptají. My jsme tam všichni byli v takové pozitivní náladě, protože jsme tam docílili něčeho, co nikdo nečekal. Už v tu dobu, kdy jsme hráli finále, jsme už v očích našich fanoušků byli bohatýři. Pak přišly ty penalty a já jsem věděl, že ten gól dám. Za prvé to nikdo neznal a za druhé jsem to hodně trénoval. Navíc hráč přede mnou nedal, takže jsem měl všechny trumfy v rukou. Pak už člověk musí mít jen tu odvahu."
Další příběhy
Tomáš Ujfaluši
Tomáš Ujfaluši: V roce 2004 jsme si zasloužili hrát finále
Důrazný obránce zažil jedno z nejslavnějších období české reprezentace. Na klubové scéně vystřídal Olomouc, Hamburk, Fiorentinu, Galatasaray a Spartu. Jak sám Tomáš Ujfaluši říká, fotbal mu dal svobodu a umožnil poznání.
Pavel Čapek
Chtěl jsem být fotbalista nebo sportovní komentátor
Jeden z nejznámějších fotbalových komentátorů, jehož hlas doprovázel mnoho památných gólů, byl účastníkem několika evropských a světových šampionátů včetně úspěšného Mistrovství Evropy v roce 1996. Další velký turnaj čeká Pavla Čapka už zanedlouho.
Karel Večeřa
Chodil jsem kopat trestňáky
Karel Večeřa se snaží, aby fotbal bavil hráče, ale hlavně diváky. „A myslím si, že byly pasáže v mé trenérské kariéře, kdy se to mužstvům dařilo,“ pochvaluje si bývalý obránce a trenér, pod jehož vedením nastřílely týmy 435 gólů.
Radim Breite
Radim Breite: Zlom u fotbalisty přichází v 15 letech
Rok poté, co hrál druhou ligu za Varnsdorf, nastoupil v Evropské lize proti Fiorentině. Případ Radima Breiteho dokládá, že fotbal je především o píli a nekončící tvrdé práci, která může přinést ovoce.