Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Aidin Mahmutovič

Vždycky chcete dát gól navíc

Je vyučeným kadeřníkem a s fotbalem začínal relativně pozdě, až v jedenácti letech, v bosenském týmu Tošk Tešanj. V Bosně si pak chvíli zahrál i nejvyšší domácí soutěž a v roce 2007 přišel na testy do pražské Sparty, kde se však i vinou zranění neprosadil, a tak po něm sáhly severočeské Teplice.

I přesto, že o něj několikrát projevily zájem německé kluby, bosenský útočník vydržel ve žlutomodrém dresu až do podzimní části probíhajícího ročníku SYNOT ligy. Za tu dobu stihl nastřílet šedesát ligových branek.

„Už když jsem poprvé přišel na trénink, tak jsem říkal, že chci hrát útočníka a střílet góly. Tak mě tam dali a já jsem se chytil. Pocity jsou to skvělé. Gólů jsem dal hodně a vydrželo mi to dodnes," říká ke svým fotbalovým začátkům.

Letos v prosinci po sedmi letech Na Stinadlech poprvé změnil klubový dres, když se upsal na tři a půl roku Viktorii Plzeň. Jeho oblíbeným klubem je londýnský Arsenal, ale jeho celoživotním snem je zahrát si španělskou Primera Division.

Další příběhy

Michal Ordoš

Gól? Jako dostat elektřinou 220

Každý gól mě nabije, říká útočník Michal Ordoš, ostrostřelec Sigmy Olomouc a nejlepší kanonýr ligové sezony 2009/10. Při premiéře v reprezentaci proti Slovensku v roce 2012 se ale neprosadil. „Vyprodaný stadion, na tribuně rodiče, mamka plakala. Ke gólu jsem neměl moc daleko, ale vždycky se mi tam namotal David Lafata. On dal první dva góly a já stál vždycky metr za ním,“ vysvětluje. „Kdyby to netrefil, gól jsem dával já. Jenomže všichni známe Lafatu, ten to trefí vždycky,“ usmívá se.