Jan Rezek
Že jsem byl na EURO, je pro mě ctí
Nasbíral klubové zkušenosti z Ruska, Kypru a Číny. „Nejraději ale vzpomínám na všechny čtyři reprezentační góly,“ říká příbramský fotbalista Jan Rezek, účastník EURO 2012, jenž si za národní tým zahrál v 21 zápasech. „Hned první gól proti Ukrajině jsem vstřelil bodlem na zadní tyč. V dalším kvalifikačním zápase proti Litvě jsme měli nůž na krku, ale těžkou situaci jsme zvládli a dokonce jsem vstřelil dvě branky.“
Kde a kdy jste s fotbalem začínal? Kdo vás k němu přivedl?
S fotbalem jsem začínal v Březnu u Chomutova. Přivedl mě k němu táta a dva starší bráchové. U nás v podstatě žádná jiná volba nebyla, protože jsme taková fotbalová rodina.
Na jaké pozici jste ve vašich začátcích hrál?
Začal jsem v útoku, protože v klubu nebyli mladší žáci. Trenéři měli strach, abych toho moc nezkazil. Když jsem v klubu dále postupoval, zkusil jsem všechny posty, kromě brankáře.
Jak se vám dařilo v mladém věku?
V útoku jsem střílel dost gólů. Po přesunu z útoku už jich tolik nebylo. Skoro celý dorostenecký věk jsem strávil ve středu nebo na krajích zálohy. Ve starším dorostu mě pan Cerman posunul opět dopředu a už mi to zůstalo.
Popište vaší cestu do ligy…
Když jsem skončil v dorostu, přestoupil jsem do teplického „béčka“. Po půl roce jsem přešel do Chomutova, který byl tehdejší farmou Teplic a kde jsem si půl roku zahrál druhou ligu. V létě jsem nastoupil do přípravy s „áčkem“ a zůstal tam.
Jak vzpomínáte na váš první ligový zápas?
Moc rád na něj vzpomínám. Hráli jsme doma proti Českým Budějovicím. Prohrávali jsme 0:1 a já šel v poločase na hřiště. Ve druhé polovině utkání jsme otočili nepříznivý průběh a vyhráli jsme.
Dokážete jej popsat?
Ve svém třetím ligovém startu jsem rozhodl zápas v Brně, když jsem vstřelil branku v devadesáté minutě na 2:1. Nedokážu si vzpomenout, jak přesně padla. Ale vím, že mi nahrával Luděk Zelenka. Přistrčil mi míč mezi obránci, já šel sám na gólmana Přibyla a prostřelil ho. Poté jsem docela dlouho slýchával, že na této brance měl hlavní podíl právě Luděk.
Které branky ve své kariéře hodnotíte jako nejdůležitější?
Nejdůležitější branky byly v zápasech, ve kterých o něco šlo. Například v dresu Sparty opět proti Brnu. Hráli jsme o titul. Po třech minutách na hřišti jsem proměnil penaltu a zvítězili jsme 1:0.
Které branky vám nejvíce utkvěly v paměti?
Nejraději vzpomínám na všechny reprezentační branky. Celkem byly čtyři. Hned první gól proti Ukrajině jsem vstřelil bodlem na zadní tyč. V dalším kvalifikačním zápase proti Litvě jsme měli nůž na krku, ale těžkou situaci jsme zvládli a dokonce jsem vstřelil dvě branky.
Jakého úspěchu si v kariéře nejvíce ceníte?
Účasti na mistrovství Evropy v Polsku a na Ukrajině. Považuji za opravdovou čest, že jsem tam mohl s klukama být. Za fantastický zážitek považuji i čtvrtfinále proti Portugalsku, i když jsme nakonec prohráli.
Co pro vás znamená gól?
Gól je radost se spoluhráči. Když je branka vítězná, tak následná oslava v kabině je ten nejúžasnější pocit.
Co pro vás znamená fotbal?
Fotbal pro mě znamená celoživotní lásku. Hraji ho od svých pěti let a je to jediné, co umím. Jak roky přibývají, zápasů přede mnou ubývá. Snažím se proto si fotbal stále užívat a dávat do něj vše.
Další příběhy
Mario Lička
Gareth Bale je vysmátý kluk, s nímž byla velká sranda
Mario Lička je spolu s otcem Vernerem a bratrem Marcelem dalším členem hrdého rodu fotbalových gentlemanů, pro které je tento sport nesdílnou součástí života. Během své profesionální kariéry hrál střapatý středopolař ve Francii, Anglii i Polsku, jeho kořeny patří ale do Baníku, s nímž také získal trofej pro mistra české ligy. V cizině si zase zahrál po boku slavného Garetha Balea.
Michael Rabušic
Trénujte víc než ostatní, radí začínajícím fotbalistům Michael Rabušic
Mistrovský titul získal se Slovanem Liberec, zahrál si ale i italskou či maďarskou ligu a oblékl reprezentační dres. Svoje začátky a bohatou fotbalovou kariéru přiblížil útočník Severočechů Michael Rabušic.
Karel Poborský
Narazil jsem si s Cantonou
Bývalý profesionální fotbalový záložník, reprezentant České republiky a fotbalový funkcionář. Během hráčské kariéry nejčastěji operoval na pravém křídle a jeho přednostmi byly technická vyspělost a rychlost. Se 118 odehranými zápasy je současným rekordmanem v počtu startů za český reprezentační A-tým.
Antonín Barák st.
Gól pro mě znamená radost, euforii, emoce a spojování lidí
Velký fotbal jako hráč opustil, ale vrátil se jako trenér a svého syna vychoval pro reprezentaci. "Tonda dostal ve dvou letech míč a ten pořád všude tahal s sebou. Tak jsem si říkal, co kdybych mu alespoň v začátcích trochu pomohl," popisuje své trenérské začátky Antonín Barák starší.