Ľubomír Moravčík
Góly za nás slavily tribuny
Energickou dravostí i parádní technikou dával jiskru nejen národním týmům Československa a Slovenska. Ľubomír Moravčík prožil nejúžasnější angažmá až po 33. narozeninách. Tehdy přestoupil do Celtiku Glasgow. „Odehrál jsem dvě ligová kola a hrál se zápas s Rangers. V něm jsem to po třech nebo čtyřech dotecích s míčem trefil ze šestnáctky levou nohou a vedli jsme 1:0,“ vzpomíná. „Lidé byli úplně u vytržení, já to moc nechápal. Navíc jsem zvýšil hlavou na 2:0 a vyhráli jsme fantastickým výsledkem 5:1.“
Další příběhy

Horst Siegl
Gól, to je radost a vítězství
Horst Siegl, přezdívaný Sigi, je bývalý fotbalista a reprezentant Česka. Patří k nejúspěšnějším střelcům historie, je čtyřnásobným králem střelců české ligy (1993/94, 1996/97, 1997/98, 1998/99), víckrát se králem střelců stal jenom Josef Bican. Ve své kariéře nastřílel 176 ligových gólů a 7 reprezentačních. Je jednou z legend Sparty.

Radek Bejbl
Nejdůležitější gól jsem dal Itálii
První reprezentační trefu si schoval na EURO do Anglie a byla rovnou vítězná proti Itálii a klíčová pro tažení až do finále ve Wembley. Fotbalista Radek Bejbl tím vyšperkoval životní rok 1996, v němž se Slavií dobyl ligový titul, postoupil do semifinále Poháru UEFA a navrch podepsal smlouvu s Atlétikem Madrid, kde se stal mimo jiné spoluhráčem Diega Simeoneho. „Bylo skvělé hrát s nejlepšími hráči a zároveň proti nejlepším hráčům,“ libuje si bývalý záložník.

Radek Černý
Nejvíce gólů jsem dal až jako brankář
Ve Slavii začal jako kluk chytat, protože bydlel tři sta metrů od Edenu. Pevné místo jedničky mu ale zajistila až lapená penalta v rozstřelu Poháru UEFA proti Schalke. „Z brankařského hlediska se dá tento moment srovnat se vstřeleným gólem. Ten jsem za Slavii taky dal,“ říká Radek Černý, brankář se zkušenostmi z reprezentace a Premier League.

Tomáš Řepka
K fotbalu mě přivedly tety
Gólům spíš zabraňoval, ale občas se mu zadařilo i na druhé straně. Tomáš Řepka nejvíc vzpomíná na trefu proti Teplicím, protože znamenala pro Spartu titul. „Pro mě byl každý gól úspěch. Vždycky jsem si říkal, jestli je to vůbec možné. Občas jsem si to uvědomil až za minutu, že mě všichni plácají a lidi řvou,“ vysvětluje bývalý obránce reprezentace, West Hamu či Fiorentiny.