Je mu 37, ale v nejvyšší soutěži vyměnil jen dresy trojice klubů. Teď už je Josef Jindřišek téměř 10 let věrný vršovickým Bohemians.

V kolika letech, kde jste začínal s fotbalem a kdo vás k němu přivedl?

Začínal jsem v 5 letech v Plavech, v mé rodné obci. Myslím, že jsem se k fotbalu přivedl sám, jelikož mě fotbal už v té době bavil a baví mě stále.

Na jakých pozicích jste v mládí nastupoval a jak vám šlo střílení gólů?

Nastupoval jsem jako libero, tedy něco jako stoper v dnešní době. Pak jsem toho vystřídal spoustu, hrál jsem stopera, pravého i levého obránce a defenzivního záložníka. Nikdy jsem nebyl žádný speciální střelec, ale pár gólů jsem dal.

Vzpomenete si na první či nějaký jiný gól z mládí?

Pamatuji si jeden krásný gól v divizi za Jablonec. Kopal jsem roh a míč se ke mně vrátil zpátky a já ho okamžitě trefil z první přímo do rohu branky. V tu dobu se mnou v Jablonci hrál trenér Roman Skuhravý a říkal, že takový gól ještě neviděl.

Kudy vedla vaše cesta do první české ligy?

Přípravku jsem odehrál celou v Plavech. Poté jsem šel do Držkova, což byla vedlejší vesnice, ale nedlouho poté jsem se vrátil zpět do Plavů. V tu dobu to záleželo na tom, kde byl silný ročník a kde jsme se scházeli. Takže jsem to tak dvakrát vystřídal. Následně jsem přestoupil do Jablonce, kde jsem strávil 12 let. Z Jablonce jsem přestoupil do Olomouce, ale to už bylo v rámci první ligy.

Jak vzpomínáte na váš ligový debut?

Vybavuji si ho, ale neřeknu vám přesně, proti komu se tenkrát hrálo. Vím, že jsem nastoupil ke konci utkání, spíše jsem byl vystřídán proto, abychom udrželi výsledek. Vybavuji si i první kontakt, kdy jsem levou nohou chtěl míč odkopnout pryč, ale místo toho jsem přihrál soupeřovi do takové menší šance.

Vybavíte si váš první ligový gól?

Hráli jsme doma v Jablonci proti Zlínu a kopali jsme roh. Já jsem čekal na vápně na odražený míč a po soupeřově hlavičce jsem ihned zakončil. Ta střela asi šestkrát skočila, ale nakonec skončila v brance.

Jak vzpomínáte na vaše angažmá v Jablonci?

Na toto angažmá vzpomínám velice rád, dalo by se říci, že jsem tam fotbalově začínal. Bylo to dlouhé angažmá a Jablonec mi navždy zůstane v srdci.

Poté jste byl hráčem Sigmy Olomouc, tak jak vzpomínáte na to období?

V Jablonci jsem byl velmi dlouho a už jsem chtěl nějakou změnu. Byla to taková první nabídka opustit Jablonec a v Olomouci měli v té době lepší podmínky. Nemyslím, že by to angažmá bylo podařené. Ze začátku jsem v Olomouci hrával, ale po první sezóně jsem se cítil být nežádoucí. Proto mě poslali na hostování do 2. ligy do Fulneku. Poté si mě v jednom zápase druhé ligy proti Bohemians všiml trenér Pavel Hoftych a po konci hostování ve Fulneku jsem tedy odešel na další hostování, tentokrát do Bohemians. Na konci hostování se rozhodla Bohemka mě koupit a já tu mohl podepsat smlouvu.

Po Sigmě jste se stal hráčem Bohemians, vybavíte si první zápas za tento klub?

Na první start za Bohemians si bohužel nevzpomínám.

Dokázal byste si vybavit i první gól za Bohemians?

19. 8. 2013 při zápase Bohemians – Slovácko 1:1, v 33. minutě na 1:0. Na tento gól si také nevzpomínám.

Postupem času jste se stal symbolem Bohemky, zdejší klub asi i vám nejvíce přirostli k srdci? Už to bude 10 let, co jste tady.

Přesně tak. Ten klub mi k srdci přirostl nejvíce. Hraji tu už desátou sezónu a myslím, že jsem tu získal nejvíce zkušeností. Od začátku mého angažmá tu pravidelně nastupuji a myslím, že si mě oblíbili i domácí fanoušci. Kulisa tady doma v Ďolíčku je obrovská a fanoušci nás podporují i venku, což je vždycky výhoda. Bohemians je takový domácí klub.

Co se vám vyvstane na mysli, když se řekne Ďolíček?

Ďolíček pro mě dnes znamená fotbalový domov. Soupeřům se určitě vybaví, že je ten zápas bude bolet, hraje se jim tu špatně a nás vždy podporují skvělí fanoušci.

Co se vám vyvstane na mysli, když se řekne Bohemka?

První věci, které mě napadnou, jsou určitě klokan a právě již zmiňovaný Ďolíček.

Většinu gólů jste vstřelil z pokutových kopů. Kopal jste je i v mládežnických týmech a trénujete jejich zahrávání?

Penalty jsem kopal vždy, tedy i v mládežnických týmech.

S jakými myšlenkami jdete k pokutovému kopu? Víte předem, kam to chce kopnout?

Úplně vám říct nemůžu, jakým způsobem je kopu, jelikož bych soupeřům prozradil svoji strategii a já doufám, že jich ještě pár kopat budu. Samozřejmě ale záleží na soupeřově brankáři, podle toho se nejvíce rozhoduji. Dříve jsem měl vybranou jednu stranu a říkal jsem si, že pokud té střele dám dobrou razanci, tak ji brankář nemůže chytit.

Čeho si ve své fotbalové kariéře nejvíce vážíte?

Nejvíce si vážím toho, že jsem se moc nezměnil a zůstávám stále takový, jaký jsem. Myslím, že i přesto, že hraji nejvyšší fotbalovou ligu, tak nemám nos nahoře a dokážu se bavit s kýmkoli s tím, že se nedívám na to, jaké je například jeho zaměstnání.

Odehrál jste přes 300 zápasů v lize. Jaké vlastnosti a schopnosti musí hráč mít, aby dokázal odehrát takové množství zápasů?

Nejdůležitější je pro každého hráče zdraví i štěstí na trenéra i tým, ve kterém zrovna hraje. Důležité je aby hráč neustále v sobě neustále měl tu touhu se zlepšovat. Myslím, že není správné koukat na to, kolik má za sebou zápasů nebo kolik jich ještě přijde. Hráč by se měl soustředit na každý následující zápas a pak to vysoké číslo přijde samo.

Jaký gól, který jste vstřelil, považujete za nejhezčí?

Pokud bychom počítali ten z mládeže, tak by to byl ten, o kterém jsem již mluvil. Nejhezčí ligový gól asi žádný konkrétní nemám, tam totiž hodně záleží na vkusu. Dal jsem nějaké pěkné góly z přímých kopů, na Slavii jsem kopnul penaltu do šibenice a například můj poslední gól byl také hezký, ten padl z dálky po voleji. Vážím si každého gólu, tam už nezáleží, jestli byl pěkný.

Považujete některý váš gól za nejdůležitější v kariéře?

Vybavuji si gól z trestného kopu doma proti Teplicím, kdy jsme prohrávali před poločasem 0:2. Já ho kopnul na zadní tyč a snížil jsem. Poté jsme si o přestávce v kabině něco řekli a otočili zápas na 3:2. Ten gól nám tenkrát hodně pomohl.

Co pro vás znamená gól?

Gól pro mě znamená obrovské štěstí, emoce, takový nepopsatelný pocit. Raduje se z něj vždycky mnoho lidí, a když podaří střelit zrovna mně, tak je ta radost z gólu ještě trochu větší.

Co pro vás znamená fotbal?

Fotbal pro mě znamená život.