Jan Rezek
Že jsem byl na EURO, je pro mě ctí
Nasbíral klubové zkušenosti z Ruska, Kypru a Číny. „Nejraději ale vzpomínám na všechny čtyři reprezentační góly,“ říká příbramský fotbalista Jan Rezek, účastník EURO 2012, jenž si za národní tým zahrál v 21 zápasech. „Hned první gól proti Ukrajině jsem vstřelil bodlem na zadní tyč. V dalším kvalifikačním zápase proti Litvě jsme měli nůž na krku, ale těžkou situaci jsme zvládli a dokonce jsem vstřelil dvě branky.“
Kde a kdy jste s fotbalem začínal? Kdo vás k němu přivedl?
S fotbalem jsem začínal v Březnu u Chomutova. Přivedl mě k němu táta a dva starší bráchové. U nás v podstatě žádná jiná volba nebyla, protože jsme taková fotbalová rodina.
Na jaké pozici jste ve vašich začátcích hrál?
Začal jsem v útoku, protože v klubu nebyli mladší žáci. Trenéři měli strach, abych toho moc nezkazil. Když jsem v klubu dále postupoval, zkusil jsem všechny posty, kromě brankáře.
Jak se vám dařilo v mladém věku?
V útoku jsem střílel dost gólů. Po přesunu z útoku už jich tolik nebylo. Skoro celý dorostenecký věk jsem strávil ve středu nebo na krajích zálohy. Ve starším dorostu mě pan Cerman posunul opět dopředu a už mi to zůstalo.
Popište vaší cestu do ligy…
Když jsem skončil v dorostu, přestoupil jsem do teplického „béčka“. Po půl roce jsem přešel do Chomutova, který byl tehdejší farmou Teplic a kde jsem si půl roku zahrál druhou ligu. V létě jsem nastoupil do přípravy s „áčkem“ a zůstal tam.
Jak vzpomínáte na váš první ligový zápas?
Moc rád na něj vzpomínám. Hráli jsme doma proti Českým Budějovicím. Prohrávali jsme 0:1 a já šel v poločase na hřiště. Ve druhé polovině utkání jsme otočili nepříznivý průběh a vyhráli jsme.
Dokážete jej popsat?
Ve svém třetím ligovém startu jsem rozhodl zápas v Brně, když jsem vstřelil branku v devadesáté minutě na 2:1. Nedokážu si vzpomenout, jak přesně padla. Ale vím, že mi nahrával Luděk Zelenka. Přistrčil mi míč mezi obránci, já šel sám na gólmana Přibyla a prostřelil ho. Poté jsem docela dlouho slýchával, že na této brance měl hlavní podíl právě Luděk.
Které branky ve své kariéře hodnotíte jako nejdůležitější?
Nejdůležitější branky byly v zápasech, ve kterých o něco šlo. Například v dresu Sparty opět proti Brnu. Hráli jsme o titul. Po třech minutách na hřišti jsem proměnil penaltu a zvítězili jsme 1:0.
Které branky vám nejvíce utkvěly v paměti?
Nejraději vzpomínám na všechny reprezentační branky. Celkem byly čtyři. Hned první gól proti Ukrajině jsem vstřelil bodlem na zadní tyč. V dalším kvalifikačním zápase proti Litvě jsme měli nůž na krku, ale těžkou situaci jsme zvládli a dokonce jsem vstřelil dvě branky.
Jakého úspěchu si v kariéře nejvíce ceníte?
Účasti na mistrovství Evropy v Polsku a na Ukrajině. Považuji za opravdovou čest, že jsem tam mohl s klukama být. Za fantastický zážitek považuji i čtvrtfinále proti Portugalsku, i když jsme nakonec prohráli.
Co pro vás znamená gól?
Gól je radost se spoluhráči. Když je branka vítězná, tak následná oslava v kabině je ten nejúžasnější pocit.
Co pro vás znamená fotbal?
Fotbal pro mě znamená celoživotní lásku. Hraji ho od svých pěti let a je to jediné, co umím. Jak roky přibývají, zápasů přede mnou ubývá. Snažím se proto si fotbal stále užívat a dávat do něj vše.
Další příběhy
Ondřej Zahustel
Tažení Evropou a zápas na Laziu byly úžasné zážitky
Ondřeje Zahustela vychovala pro velký fotbal Mladá Boleslav, ale od ledna 2016 obléká barvy pražské Sparty. Právě s ní zažil hned na jaře téhož roku vydařenou jízdu Evropskou ligou, s kterou se Letenští tehdy rozloučili až ve čtvrtfinále. A onu úspěšnou osmifinálovou bitvu na Laziu řadí reprezentační obránce mezi své největší dosavadní zážitky.
Petr Uličný
Při oslavách jsme dělali opičky
Z Kroměříže skočil šikovný útočník Petr Uličný rovnou do Sparty, odtud do Plzně a Olomouce, později se proslavil v lize jako trenér osmi týmů. Při vzpomínání nemůže opomenout jednu trefu: „Nejdůležitější a nejzajímavější gól jsem dal v roce 1976 Spartě. Druhý přidal Standa Štrunc a oni kvůli tomu, bohužel pro Spartu, sestoupili do druhé ligy,“ usmívá se Uličný.
Jiří Ployhar
Gól je pro mě zadostiučinění, že jsem něco dokázal
Jiří Ployhar není jen skvělý herec či dabér, ale také vášnivý milovník fotbalu, oddaný fanoušek Bohemians a obávaný player týmu Real Top Praha. Kde s fotbalem začínal a který zápas mu nejvíc utkvěl v paměti?
David Zoubek
Nůžky jsem zkoušel podle televize
Byl oceněn autorstvím nejkrásnějšího gólu české a běloruské ligy. První vstřelil skokem plavmo a švihnutím patou, takzvaným škorpionem. Druhý nůžkami z 25 metrů. Bývalý záložník David Zoubek, specialista na neobyčejné trefy.