Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Jan Nezmar

Někdo to tam dotlačit musel

S fotbalem začínal v Hlavnici, odkud pak přes třetiligový Dolní Benešov zamířil do Opavy, která byla jeho prvním angažmá v nejvyšší české soutěži. O rok později opustil své rodné město a přestoupil do Liberce, kde prožil své nejúspěšnější období. Hned v další sezoně pomohl svému novému klubu k zisku premiérového titulu a postupu do čtvrtfinále Poháru UEFA.

Po dvou sezonách strávených ve Slovácku, putoval jedinkrát během své kariéry do zahraničí, když oblékal dres slovenského Ružomberoku, se kterým dosáhl na slovenský double, když v témže roce získal titul ligového šampiona a vyhrál pohár.

Poté se opět vrátil do Liberce a v jeho barvách v sezoně 2011/12 získal další titul. Dosáhl také hranice sta ligových branek, a stal se tak členem Klubu ligových kanonýrů. „Pamatuji si to naprosto přesně. Zase to bylo do té stejné branky, tentokrát v zápase s Bohemians Praha. Navíc to bylo necelý týden poté, co se mi narodil syn. Vběhl jsem do takové polostřely Bořka Dočkala a tečoval to do protipohybu gólmana. Nic to ale neměnilo na té obrovské radosti a euforii, kterou jsem prožíval."

Svoji profesionální kariéru ukončil na podzim roku 2012, v současnosti působí na severu Čech jako sportovní ředitel a hraje fotbal za německý amatérský tým FC Oberlausitz Neugersdorf.

Další příběhy

Vladimír Táborský

Bezvadně mi to skočilo a já míč napálil tak, že zapadl pod břevno

Za áčko Sparty nastoupil poprvé proti Bohemians na Slavii, zahrál si i za Duklu. Expert na pražská derby Vladimír Táborský, někdejší obránce a reprezentant, zažil také ligový triumf – jako hráč i trenér. „Jakého úspěchu v kariéře si nejvíc vážím? Vždycky se říká, že nejvíc je národní mužstvo – lvíček. Já jsem za něj sice hrál, ale bohužel jsem se nedostal na mistrovství světa v roce 1970. Těsně před tím jsem byl na operaci s kolenem a nemohl jsem do Mexika jet,“ lituje Táborský.