Pavel Verbíř
První zápas, první trefa
Ve světě profesionálního fotbalu byl neuvěřitelným úkazem, když celou svou kariéru sepjal s jediným klubem. V rámci mládežnických výběru působil například v Neratovicích či pražské Spartě, ve dvaceti letech však definitivně přesídlil do severočeských Teplic, kde se během následujících let stal živoucí legendou a nejlepším střelcem klubové historie.
Vzpomínám si na gól, co jsem vstřelil Českým Budějovicím. Tehdy byl dokonce vyhlášen gólem měsíce. Já jsem jím překonal v historickém zápisu pana Stratila, a dostal jsem se tak na čelo klubových střeleckých statistik, vrací se ke své rekordní trefě.
Během své dlouhé fotbalové kariéry nastřílel v dresu Teplic 75 branek a několikrát oblékl i reprezentační dres. Během deseti zápasů se lvíčkem na prsou zaznamenal další dvě gólové trefy. „Ani na jednu nezapomenu, protože branky v reprezentačním dresu jsou vždy něco navíc, říká.
Před necelými čtyřmi roky pověsil kopačky na hřebík a předal fotbalovou štafetu Verbířových svému synovi Pavlovi. Se kterým si zahrál i během svého posledního zápasu v květnu roku 2011. „. Samozřejmě bych byl rád, aby se prosadil tady v Teplicích, ale člověk nemůže všechno nalajnovat, takže uvidíme, dodává k možnému budoucímu angažmá svého syna.
Další příběhy
Tomáš Řepka
K fotbalu mě přivedly tety
Gólům spíš zabraňoval, ale občas se mu zadařilo i na druhé straně. Tomáš Řepka nejvíc vzpomíná na trefu proti Teplicím, protože znamenala pro Spartu titul. „Pro mě byl každý gól úspěch. Vždycky jsem si říkal, jestli je to vůbec možné. Občas jsem si to uvědomil až za minutu, že mě všichni plácají a lidi řvou,“ vysvětluje bývalý obránce reprezentace, West Hamu či Fiorentiny.
Pavel Hoftych
Dělejte to ze srdce, bavte se a nenechte se otrávit
Pavel Hoftych, který v nedávné době působil v nejvyšší české fotbalové lize jako trenér Slovanu Liberec, se může pyšnit bohatou fotbalovou kariérou a pozice lídra kabiny mu nikdy nebyla cizí. Své vůdčí schopnosti prokazoval již dříve v roli kapitána, teď předává již několikátým rokem své zkušenosti od postranní čáry.
Michal Horňák
Na fotbal mě jako první přivedla maminka
Ve Spartě získal deset ligových titulů. Poměrně dost na to, že se mu před prvním tréninkem na Letné rozklepala kolena. „Stejně, jako když mě maminka přivedla v sedmi letech na stadion Zbrojovky Vsetín,“ usmívá se bývalý obránce Michal Horňák, vicemistr Evropy 1996, bronzový účastník Poháru FIFA 1997 a pravidelný hráč Ligy mistrů.
Luboš Kubík
Hrál jsem proti nejlepším hráčům
Sotva někdo napodobí pestrobarevný fotbalový životopis Luboše Kubíka. Dal gól v osmifinále mistrovství světa, penaltou pomohl k postupu do finále EURO, zahrál si v Itálii ve společnosti Maradony, Baggia a Van Bastena, ale také v Německu, Francii a USA. „Jako mladý jsem jenom doufal, že si jednou zahraju první ligu,“ usmívá se záložník, který ještě ve federální lize v Banské Bystrici nastřílel za zápas 5 gólů.