Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Pavel Verbíř

První zápas, první trefa

Ve světě profesionálního fotbalu byl neuvěřitelným úkazem, když celou svou kariéru sepjal s jediným klubem. V rámci mládežnických výběru působil například v Neratovicích či pražské Spartě, ve dvaceti letech však definitivně přesídlil do severočeských Teplic, kde se během následujících let stal živoucí legendou a nejlepším střelcem klubové historie.

Vzpomínám si na gól, co jsem vstřelil Českým Budějovicím. Tehdy byl dokonce vyhlášen gólem měsíce. Já jsem jím překonal v historickém zápisu pana Stratila, a dostal jsem se tak na čelo klubových střeleckých statistik, vrací se ke své rekordní trefě.

Během své dlouhé fotbalové kariéry nastřílel v dresu Teplic 75 branek a několikrát oblékl i reprezentační dres. Během deseti zápasů se lvíčkem na prsou zaznamenal další dvě gólové trefy. „Ani na jednu nezapomenu, protože branky v reprezentačním dresu jsou vždy něco navíc, říká.

Před necelými čtyřmi roky pověsil kopačky na hřebík a předal fotbalovou štafetu Verbířových svému synovi Pavlovi. Se kterým si zahrál i během svého posledního zápasu v květnu roku 2011. „. Samozřejmě bych byl rád, aby se prosadil tady v Teplicích, ale člověk nemůže všechno nalajnovat, takže uvidíme, dodává k možnému budoucímu angažmá svého syna.

 

 

Další příběhy

Ľubomír Moravčík

Góly za nás slavily tribuny

Energickou dravostí i parádní technikou dával jiskru nejen národním týmům Československa a Slovenska. Ľubomír Moravčík prožil nejúžasnější angažmá až po 33. narozeninách. Tehdy přestoupil do Celtiku Glasgow. „Odehrál jsem dvě ligová kola a hrál se zápas s Rangers. V něm jsem to po třech nebo čtyřech dotecích s míčem trefil ze šestnáctky levou nohou a vedli jsme 1:0,“ vzpomíná. „Lidé byli úplně u vytržení, já to moc nechápal. Navíc jsem zvýšil hlavou na 2:0 a vyhráli jsme fantastickým výsledkem 5:1.“