Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Ladislav Škorpil

Slabší nohou jsem z první trefil šibenici vlastní brány

Jako trenér zažil Ladislav Škorpil atmosféru čtvrtfinále Poháru UEFA a mistrovské oslavy s Libercem, ovšem hodně si cení i jiného výsledku. „Je třeba se ptát, jestli je větší úspěch vyhrát titul s Libercem než zachránit Hradec ve federální lize,“ vysvětluje bývalý kouč mládežnických reprezentací a také Dukly a Dunajské Stredy.

Další příběhy

Radim Holub

Stoupnout si tak, aby vás balon trefil, s tím se musíte narodit

Dvakrát vyhrál ligový titul, se Spartou si zahrál i Ligu mistrů. „Byly to nádherné časy,“ libuje si Radim Holub, někdejší útočník Jablonce nebo Mladé Boleslavi, který v nejvyšší soutěži nastřílel 77 gólů. „Proti Slavii se mi podařilo vstřelit hattrick a jeden z těch tří gólů byl asi nejhezčí z celé mojí kariéry: brankář Zdeněk Jánoš vykopával, míč jednou skočil a potom jsem lobem překonal gólmana, který vyběhl.“

Haris Harba

Haris Harba: Na ulici jsem se toho naučil dost

Již třetí sezonu figuruje jméno bosenského záložníka Harise Harby na českých ligových trávnících. Svoji první ligovou branku vstřelil ještě v Hradci Králové, svůj další fotbalový život však spojil s jihlavskou Vysočinou. V jejím dresu zaznamenal již patnáct ligových gólů a na otázku jaké je jeho nejoblíbenější zakončení, odpovídá šestadvacetiletý kanonýr s úsměvem: „Hlavně ta branka musí být hezká.“

Luboš Kozel

Běžel jsem někam k rohovému praporku

Do první ligy nakoukl Luboš Kozel, bývalý obránce a dnes trenér pražské Dukly, pozdě, až ve 23 letech. Ovšem už ve čtvrtém utkání za Slavii se poprvé trefil. „Na Žižkově po centru hlavou. Ani jsem nevěděl, jak se radovat. Běžel jsem někam k rohovému praporku s roztaženýma rukama k našemu kotli,“ vybavuje si ligový mistr z roku 1996, který se prosadil i v reprezentaci: proti Faerským ostrovům tečoval centr Pavla Nedvěda.